Projekt 35/2.0 – 24. TÝDEN: ACROS

22.6. 2018:

Náš zakladatel fotoškoly Honza (FUJI jan) si dal zajímavé novoroční předsevzetí: prodal veškerou svou výbavu a rozhodl se celý rok 2018 fotit vše kolem sebe jen kompaktním foťákem Fujifilm X100F, který má pouze pevný nezoomovací objektiv 35/2.0 (po přepočtu na kinofilm). Zavázal se také, že o focení bude každý týden psát report. Od začátku února dostal foťák i jméno: Frajerka. Bohužel Frajerka je již potřetí na reklamaci, takže v tuto chvíli Honza fotí s úplně stejným náhradním fotoaparátem.

Acros! Film, který byl v minulosti často oslavován, že má nejkrásnější zrno na světě. Samozřejmě na analogových přístrojích. Jeho digitální filmová simulace na Fujifilmu se snaží co nejvíce přiblížit charakteru svého předchůdce. Ať už charakteristikou zrna nebo texturou, která se snaží působit jako kdyby byla fotka už natištěná na fotografický papír. Jestliže barevné obrazové styly se snaží zrno co nejvíce eliminovat, protože vytváří nežádnoucí barevný šum, Acros si  „šumění“ vyloženě užívá, protože je to prvek, který jej nejvíce charakterizuje. Většina výrobců se snaží přidávat filmovou zrnitost do svých fotek formou filtru, který se implementuje do fotky jako nová přidaná vrstva, která fotku překryje. Tento proces je nedokonalý a často působí nepřirozeně a uměle. Fujifilm jde na to u Acrosu jinak a mazácky. Jde o to, že filmové zrno u Acrosu je přidáváno a optimalizováno jiným algoritmem do světlých oblastí snímku než do tmavých oblastí fotky. To znamená, že ve světlých i tmavých oblastech se šum vine takovým způsobem, že je podobný starému monochromatickému filmu, což snímku přidává na hloubce. Acros také mění výstup zrnění v závislosti na nastavené citlivosti. Čím vyšší ISO, tím větší zrnitost, stejně jako u starého filmu. Žádná masivní redukce šumu se zde neuplatňuje, což jde vlastě proti trendu doby – většina lidí chce fotky čisté a bez šumu. Unikátní efekt zrnitosti je tedy patrnější při vyšších citlivostech, což některé fotografy při používání Acrosu láká nastavovat výchozí hodnoty citlivosti ISO výše. Acros se stal tak populárním, že mnoho fotografů se staršími stroji X-T1 či X100T se dožadovali po Fujifilmu, aby jej přidal jako novou simulaci do nového firmwaru. Toto však není možné, protože opravdu kvalitního výstupu Acros podle Fujifilmu je možné dosáhnout pouze použitím nejnovějšího obrazového procesoru X-Processor Pro v kombinaci s rozlišením 24 MP X-Trans CMOS III čipu. Při použití starších procesorů na čipech s menším rozlišením by totiž výsledný efekt nebyl zdaleka tak kvalitní, proto se Fujifilm rozhodl jej neposkytovat do starších přístrojů.

Já jsem spíše fanda barevných fotek a jsem již zcela závislý na simulaci filmu Classic Chrome, bez které už nemůžu být. Na výletě v Kopřivné v Jeseníkách jsem však pořídil hned několik snímků na filmovou simulaci Acros a musím říct, že mi hned učaroval. V tomto monochromatickém vysoko-kontrastním režimu člověku i obyčejné výjevy přírody připadají zvláštní a zajímavé. Další věcí je fakt, že člověk se na svět dívá i přes hledáček černobílou perspektivou, protože Frajerka stejně jako všechny ostatní fujiny živý náhled efektu. To znamená, že fotograf má tendenci komponovat jinak a někdy i fotit situace, které by mu možná při použití barvy nepřišly tak zajímavé. Prostě bez barvy je více prostoru na linii, kompozici i cit. Doporučuji fotit takto alespoň týden v kuse a člověku se opravdu změní pohled na svět i na fotografii jako takovou.

f2.0, čas 1/4000s., ISO 200, filmová simulace Acros.

f7.1, čas 1/4000s., ISO 200, s interním bleskem, filmová simulace Acros.

f2.0, čas 1/3200s., ISO 200, filmová simulace Acros.

f2.0, čas 1/6400s., ISO 200, filmová simulace Acros.

f8.0, čas 1/400s., ISO 1000, filmová simulace Acros.

f2.0, čas 1/2000s., ISO 200, s interním bleskem,  filmová simulace Acros.

Téma Acros uzavřu citátem reportážního fotografa Eugena Kukly, který fotí 99 procent svých fotografií černobíle: „Barvu dávám do snímku jen ve chvíli, kdy tam má opravdu smysl a jeví se jako další výrazový prostředek.“