Projekt 35/2.0 – 13. TÝDEN: RAFÍKY OD FRAJERKY

6.4. 2018:
Náš zakladatel fotoškoly Honza (FUJI jan) si dal zajímavé novoroční předsevzetí: prodal veškerou svou výbavu a rozhodl se celý rok 2018 fotit jen kompaktním foťákem Fujifilm X100F, který má pouze pevný nezoomovací objektiv 35/2.0 (po přepočtu na kinofilm). Zavázal se také, že o focení bude každý týden psát report. Od začátku února dostal foťák i jméno: Frajerka.

V minulých dobách, kdy jsem ještě fotil na zrcadlovky Nikon, bylo pro mě focení do nekomprimovaného formátu (RAW) samozřejmostí. Jedním z důvodů byl fakt, že jsem si nemohl při některých reportážích (svatba) dovolit pokazit snímek, zvláště z hlediska expozice nebo vyvážení bílé barvy. V zrcadlovkách totiž neznají ten „mirrorless luxus“, že člověk vidí fotku v hledáčku ještě před tím, než zmáčkne tlačítko spouště. Dalším z důvodů bylo to, že převodem z RAW do JPEGu v počítači člověk získal především při focení na vyšší citlivost ISO daleko kvalitnější fotku, než z OOC JPEGu (OOC jpeg: out of camera jpeg, tedy fotka přímo z foťáku, která neprošla žádnou úpravou v počítači). Je nutné ještě podotknout, že jsem byl vždy příznivcem používání originálních konvertorů (Nikon Capture NX-D, Canon Digital Professional Plus, Fujifilm Silkipix RAW convertor …) a tak jsem to učil i své studenty na fotografických kurzech. Jednak jsou tyto programy k fotoaparátu zcela zdarma, ale také při převodu dosahují často i výrazně lepších výsledků než externí a placené konvertory typu Lightroom.

Ve chvíli, kdy jsem přešel na Fujifilm X-T1, jsem najednou focení do RAWu přestal potřebovat. OOC jpeg byl srovnatelný s výstupem z převodu v počítači a expozici jsem měl díky elektronickému hledáčku vždy správně. Až s Frajerkou jsem se začal o RAW zase zajímat, protože jsem si všimnul, že rozdíl mezi JPEGem a RAWem skutečně nějaký je, hlavně co se týče ostrosti.

Pojďme se tedy na srovnání podívat. OOC jpegy z Frajerky jsem srovnával s konvertovanými obrázky z originálního Fujifilm Silkypix konvertoru a také s obrázky z nejnovější verze Adobe Lightroom. Jak srovnání dopadlo? Spousta lidí konvertuje fotky tak, že nastavení nechá v programu tak, jak je. A je třeba říct, že jak Silkypix, tak Lightroom dosti doostřuje originální snímek RAW v defaultním nastavení. Tím pádem to vypadá, že převedené fotky jsou ostřejší.

Porovnání 100 procentního výřezu fotek. 1. fotka (vlevo): OOC jpeg; 2. fotka (uprostřed): jpeg převeden v Silkypixu; 3. fotka (vpravo): jpeg převeden v Lightroomu.

Ze srovnání fotek jasně vyplývá, že jpeg přímo z foťáku je nejméně ostrý. Je to však tím, že mám ostrost na foťáku stáhnutou (nastavená hodnota na -2). To znamená, že foťák jen lehce softwarově fotku doostřuje (max. stáhnutá ostrost je totiž -4). O Fujifilmu je známo, že i mínusové hodnoty znamenají určité softwarové doostřování fotky. Pokud bychom chtěli mít fotku bez umělého doostřování, prostě tak, jak ji objektiv vyfotí, je třeba mít nastavenou hodnotu -4. Silkipyx fotografii lehce doostřil, ale není to na úkor žádného šumu navíc. Kdežto Lightroom fotku defaultně převádí s brutálním přeostřením, takže i při hodnotě ISO 200 fotka značně šumí.

Zde je vidět, jak nastavují programy defaultně ostrost a redukci šumu.
První tabulka jsou hodnoty redukce šumu u Silkypixu. Je zřejmé, že i u nejnižší hodnoty ISO 200 se uplatňuje redukce šumu:

Také ostrost se zesiluje:

U programu Lightroom jsou hodnoty ještě vyšší, co se týče redukce šumu i doostřování fotky:

Zajímavé je také porovnání velikosti jednotlivých převedených fotografií, protože i tento ukazatel napovídá o kvalitě: Fotka rovnou z foťáku má 10,6 MB, převedená fotka v Silkypixu rovných 12 MB a konvertovaná fotografie v Lightroomu jen 8,13 MB. Podle velikosti fotografií bychom určili za vítěze fotku ze Silkypixu, potom následuje OOC jpeg a poslední Lightroom. Při vizuálním srovnání kvality toto také odpovídá. Silkypix fotka je nejostřejší, ale bez viditelného šumu.

Fotografie si můžete po rozkliknutí otevřít v plné kvalitě:

OOC jpeg, f2.0, 1/150s., ISO 200.

Silkypix jpeg, f2.0, 1/150s., ISO 200.

Lightroom jpeg, f2.0, 1/150s., ISO 200.

Další porovnání fotek jsem udělal tak, že jsem i v Silkypixu i v Lightroomu stáhnul redukci šumu i doostřování na nulu:

Porovnání 100 procentního výřezu fotek. 1. fotka (vlevo): OOC jpeg; 2. fotka (uprostřed): jpeg převeden v Silkypixu; 3. fotka (vpravo): jpeg převeden v Lightroomu.

Zde jsou již viditelné rozdíly menší. Srovnatelně ostré se zdají být OOC jpeg a jpeg převedený z Lightroomu. Jpeg převeden ze Silkypixu v ostrosti trošku ztrácí. Zajímavá je opět informace o velikosti jednotlivých fotek: OOC jpeg 10,6 MB, Silkipyx jpeg 12,7 MB a Lightroom pouhých 5,14 MB! Tedy alespoň dle velikosti snímku Lightroom ztrácí oproti OOC jpegu jednou tolik a oproti Silkypixu ještě více.

Zde jsou opět plné verze fotek, takže si ještě porovnání můžete udělat sami:

Silkypix jpeg, f2.0, 1/150s., ISO 200, NR off, sharpness off.

Lightroom jpeg, f2.0, 1/150s., ISO 200, NR off, sharpness off.

Závěr: Pokud chci dostat z foťáku maximum, převádím RAWy v Silkypixu a nechávám nastavené defaultní hodnoty pro doostřování a redukci šumu. Na druhou stranu OOC jpeg také není k zahození, je rozhodně lepší variantou než převádění obrázků v Lightroomu, před kterým dlouhodobě varuji. Pokud necháme v Lightroomu nastavené tovární hodnoty, výsledkem bude přeostřená a zašuměná fotka. Pokud nastavíme redukci šumu a doostřování na nulu, dostaneme zase velikostně dost malý snímek, který kvalitativně ztrácí.
K podobným závěrům jsem došel dříve i u porovnávání konvertorů u Nikonu a Canonu.

Tedy rada dne zní: Používejte originální konvertory, jsou nejlepší a zadarmo!